EBRU art

Orientální význam slova ebru v sobě skýtá mnohasetletou tradici mistrů malujících barvami na vodě s následným přenesením obrázku na papír, látku, dřevo a hliněné nebo sádrové destičky.

Pochopení toho, jak vlastně nechat barvy ladně tančit po vodní hladině, znamená porozumět řeči jednoho ze základních přírodních živlů, kterým je voda.

Ebru je velmi jednoduché a složité zároveň. Voda je váš věrný přítel od prvního pokusu, je také vaším zrcadlem a barometrem duše. Každý obrázek je fotografií okamžiku, jehož součástí jste vy, země a voda… Pokud se jednou ocitnete ve splynutí s vodou, s každým dalším krokem získáte ještě hlubší porozumění světa a nalézáte sami sebe…

Ebru je umění, jakému se může učit dokonce i malé dítě, ale abyste dosáhli vrcholu umění, budete potřebovat trpělivost, čas a úsilí.

Od prvních okamžiků vás ebru naplňuje krásou a neopakovatelností.

Od listopadu roku 2014 bylo ebru zapsáno do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Více se dozvíte v tomto článku.

EBRU barvy a veškeré pomůcky koupíte ZDE

EBRU art

V tomto článku se o EBRU art dozvíte vše od historie, přes různé techniky až po rozpis všech pomůcek, které jsou k malbě na vodní hladině potřeba.

Veškerý materiál a pomůcky zakoupíte ZDE

Historie

Malování na vodě je velice starobylá technika. Indie, Čína, Sibiř, Turkmenistán, Persie, Pákistán a dokonce starověký Egypt navzájem soupeří o právo původu.

Je dokonce možné, že umění pochází od šamanů, jejichž rituály se podobají procesu vytváření obrázků na vodní hladině. V oblasti Altaje byl nalezen mramorový obrázek, přenesený na kousek kůže, jehož stáří se odhaduje přibližně okolo 2500 let. Možná, že se tato technika rozvíjela v nedalekých oblastech Číny, kde několik desítek let poté přišli na způsob výroby papíru, a spolu s ním i mramorování.

Dochovaly se velice staré práce, zhotovené touto technikou na obalech historických knih a alb. Nejstarší nalezená práce se datuje do 11. století, ale i na svou dobu technika Ebru dosáhla dokonalosti, to znamená, že se ukazuje, že je mnohem starší. Ebru je starobylé orientální malířství, které je zahaleno tajemstvím a záhadami po celá staletí. Autorství prvního obrázku Ebru není známo. Toto umění považují za turkotatarské, protože první nejznámější dílo se zrodilo v oblasti tehdejšího Turkestánu. V Evropě je Ebru známé pod takovými názvy jako turecký papír nebo turecké mramorování papíru. Století zdokonalování materiálů a vylepšování techniky nám umožnuje vidět toto umění v celé své jemné kráse.

Foto: Básní. Horatius. Ruční vazba, 1735, Paříž

Jeden z názvů Ebru je turecké mramorování papíru, přestože mramorové vzory představují pouze malou část tohoto hlubokého a nádherného umění. První, komu se podařilo docílit přesného figurového ornamentu na vodní hladině, nikoli jen abstraktní textury, která připomíná mramor, byl Hatip Mehmet Efendi, který žil v Istanbulu na počátku 16. století. Díky jeho jménu se zrodila nová technika – Hatib Ebru s barevným ornamentem – Çiçekli Ebru, Gel-git Ebru – to je ornament ve formě přílivu a odlivu, Akkase Ebru je s doplňkovými grafickými prvky a jiné, které se v celé své rozmanitosti dochovaly dodnes

Pojmenování díla Ebru se obvykle řídí pouze podle toho, jakou dostane podobu. Některé typy Ebru byly pojmenovány podle jména umělců, kteří vytvořili zvláštní zdařilé formy. Například se objevila jména Ebru Hatip a Ebru Nedžemettin, které mají jedinečné škály barev.

Etymologie slova Ebru je rovněž neznámá. Existuje však několik verzí.

Je možné, že Ebru pochází z arabského slova Ab-ru, což znamená na vodě. A je pravda, že technika Ebru je přímo spjatá s různými kapalinami. Celý proces probíhá na zvláštně připravené vodní hladině. Barvy na Ebru jsou také velmi tekuté, a nejvíce se podobají obarvené vodě, avšak díky speciálním látkám, které obsahují, napomáhají úžasně držet tvar, nerozpouští se ve vodě a zároveň se nemísí mezi sebou.

Druhá verze původu významu slova Ebru pochází z perského Ebri (což v překladu znamená oblak, nebo tvar oblaku). Množství přenádherných vzorů a koncentrace barev ve formě pravidelných rozplývajících se kapek barvy, které zpočátku připomínají právě oblačné vzory, jsou ornamentální, vždy různé, jejichž opakování je v podstatě nemožné.

Třetí verze předpokládá, že slovo Ebru pochází z čagatajského výrazu Ebre, což znamená zvlněný. Když se na vodní hladině objeví oblačné vzory, autor je zvláštním nástrojem přemění na překvapující barevné skvrny, připomínající ve své podstatě přirozený přírodní mramor. Neuvěřitelně plynulé přechody barev jsou samy o sobě zcela překrásné a jemné. Přesto se na přání na jejich základě dají vytvářet ještě mnohem složitější obrazce, případně se po přenesení skvrn na papír používá šablona k podtrhnutí základního motivu.

Umění Ebru se předávali mistři svým žákům po celé generace, od listopadu 2014 je Ebru zapsáno do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO

Ebru styly

Battal ebru

Umělec: Kubilay Eralp Dinçer

Tato technika tkví v tom, že se barva rozstříkává štětcem po vodní hladině*, která je nalitá do nádobky s plochým dnem, a tato kresba, která vznikla, se jednoduše přenese na papír, aniž by se cokoliv změnilo. To znamená minimální zásah ze strany autora. (Jeden z významů slova battal je obrovský a uvolněný a skutečně, když umělec nanáší barvu, jeho pohyby jsou uvolněné). Na obrázcích ebru, vytvořených touto technikou, ať je již úroveň umění a dovednosti autora jakkoli vysoká, se kresba vytváří výlučně „sama od sebe“. Někteří považují takovou spontánnost za nedostatek, ale to je typická zvláštnost stylu battal ebru. Zde je umělec všeho všudy jedním z dílků skládačky, je na stejné úrovni s vodou a barvou. Barva se nanáší tahem z jedné strany na druhou a zpět. Zpočátku se vždy nanáší tmavá barva, potom se přidá o něco světlejší (červená, žlutá či světle modrá...)

* Zajisté to není jen tak ledajaká voda, ale je to voda, do níž se napřed přidalo zahušťovadlo. Tato látka změní povrchové nasycení vody, čímž zabraňuje roztékání barev a jejich vzájemnému smíchávání

EBRU S VYOBRAZENÍM KVĚTŮ (ÇIÇEKLI EBRU)

Umělec: Kubilay Eralp Dinçer
Je také známé jako Necmeddin ebru – podle jména mistra a učitele, který tuto techniku vymyslel. Jmenoval se Necmeddin Okyay. Povídá se, že před ním se někteří umělci snažili samostatně dosáhnout na vodní hladině zobrazení květů, přesto všechny jejich pokusy byly marné. První kresby ebru s květy, mezi nimiž byl tulipán, karafiát, vlčí mák, fialka, hyacint, poupě růže a chryzantéma patří Necmeddinovi Okyayovi. Samotná technika spočívá v tom, že hrotem jehly se na vodní hladinu postupně nanáší několik kapek barvy (lze použít tři odstíny od téže barvy) tak, aby vznikly koncentrické kružnice různé velikosti. Poté se pomocí jehel různé tloušťky dodají těmto kružnicím tvary kvítků, lístečků, stvolů, a spojují se tak, aby vzniklo ucelené zobrazení květu (jednoho, dvou nebo celé kytice). Vzniklý obrázek se přenese na papír.

HATİP EBRU

Umělec: Kubilay Eralp Dinçer

Tuto techniku ebru poprvé použil na počátku 18. století Mehmet Efendi. Byl imam-hatibem (kazatelem) v mešitě Hagia Sofia. Odtud pochází název techniky Hatip ebru. Mezi jinými technikami je jí věnovaná pozornost, protože s její pomocí se poprvé podařilo získat obrázek, na němž byl vidět ornament. Ve své podstatě tato technika byla přechodnou etapou od abstraktních textur (battal ebru) k ebru s vyobrazením květin (çiçekli ebru). Spočívá v tom, že na vodní hladinu se postupně nanáší několik kapek barvy (jedné barvy nebo různých barev) tak, aby se středy každé z nich propojily (stejně jako u koncentrických kružnic). Poté se pomocí jehly těmto kružnicím dodá různorodý tvar, aby vznikl květnatý ornament (pouze kvítky – bez lístků a stvolu, umístěné v určité vzdálenosti vzájemně od sebe). Květnaté ornamenty se mohou použít v kaligrafii jako orámování. Z prací, provedených touto technikou, je nejznámější práce – çarkifelekebrusu (pojmenovaná podle jména jedné ozdobné rostliny).

FANTAZIJNÍ EBRU (MUHAYYEL EBRU)

Umělec: Fisun Onomay

Fantazijní ebru dává velký prostor umělcově fantazii, což je evidentní z názvu. Květiny, které vznikají za použití této techniky, se nepodobají skutečným květům. Jsou svým způsobem originální, neobyčejné, a proto jsou velmi přitažlivé z estetického hlediska

Milovníci ebru je používají s velkou oblibou. Další zvláštností obrázků vytvořených technikou fantazijního ebru je to, že květinová kompozice zabírá celý papír. Poprvé tuto techniku použil Alparslan Babaoglu, a časem si ji osvojili i jiní mistři. Dnes patří fantazijní ebru k jedné z nejoblíbenějších a nejzamilovanějších technik

HŘEBENOVITÉ EBRU (TARAKLI EBRU)

Umělec: Kubilay Eralp Dinçer

Zde pro vznik kreseb se používá speciální nástroj – hřeben. Zpočátku se na vodní hladinu pomocí štětce nanáší barva (od jednoho kraje k druhému a zpět, poté se stejně nanese ještě jedna či dvě vrstvy barvy). Potom se vezme jehla, a tou se táhne po hladině zleva doprava a nahoru dolů. Vzniká tak typický obrázek, který se nazývá příliv a odliv (gel-git). Posléze se použije hřeben, který se posadí vodní hladinu tak, aby se zoubky pouze dotýkaly hladiny vody, ale aby se do ní neponořily. Dále se s ním dělají tahy od jednoho kraje k druhému a přesně kolmo k obrázku (přičemž žádné jiné pohyby se nedělají) Potom lze trošičku se odklonit do strany a táhnout hřeben v obráceném směru. Tehdy vzniknou zpětné hřebenovité ebru (terstarakli ebru). Tento styl ebru se poměrně široce používá v Evropě.

EBRU SLAVIČÍ HNÍZDO (BÜLBÜL YUVASI EBRU)

Umělci: Mukadder Kavas a Kubilay Eralp Dinçer

Aby vznikla taková kresba, barva se musí rozstříknout po vodní hladině, poté se vezme jehla a s ní se dělají krouživé pohyby. Zpočátku se maluje velká kružnice, potom se malují kružnice s menším průměrem. Tak vznikají „hnízdečka“. Obvykle podél delšího okraje papíru je rozmístěno pět hnízdeček, podél krátkého čtyři

ŞAL EBRU

Umělec: Kubilay Eralp Dinçer

Obrázky, které vznikají touto technikou, nám připomínají ornamenty na tradičních anatolských šátcích a šálech, odsud pochází i sám název. Barva se nanáší na vodní hladinu pomocí jehly, čímž se formuje obrázek typu „příliv a odliv“ (gel-gitebrusu), potom se na tomtéž obrázku provádějí jehlou krouživé pohyby. Výsledkem takových kombinovaných pohybů vzniká şalebrusu. Lze je různě měnit, pokud se povrch obrázku pokropí barvou, smíchanou s minerálním olejem.

BATTAL-EBRU S EFEKTEM ROPNÉHO POVLAKU (NEFTLİ BATTAL EBRU)

Umělec: Mukadder Kavas

Jak již vidíme z názvu, tato technika je druh battal ebru. Čtyři vrstvy barvy se jedna po druhé rozstříkávají štětcem na hladině. A na samotném konci se přidává barva, smíchaná s ropným (minerálním) olejem, díky čemuž se změní vzhled obrázku. Na papíře připomíná texturu se vzdušnými bublinkami na povrchu.

EBRU S PÍSEČNOU STRUKTUROU (KUMLU EBRU)

Umělec: Kubilay Eralp Dinçer

Barvy se rozprašují tak, že připomínají rozsypaný písek. Tato technika se liší od jiných tím, že je pro ni potřeba jiná konzistence tekutiny, na niž se budou nanášet barvy. Musí být hustší, aby částečky nanášené barvy, které se do ní dostanou, připomínaly písková zrníčka. Ne vždy se podaří získat takovou konzistenci. Jak říkají mistři, zde jste nejen vy, ale i vaše nástroje musí ovládat umění (a nemyslete si, že na nástrojích nezáleží). Je ještě jedna typická zvláštnost u této techniky, a tím je tzv. efekt vzniku trhlinek v barvě, která se rozstříkává štětcem nebo se nanáší pomocí jehly.

EBRU S NÁPISEM (AKKASE EBRU)

Umělci: Mukadder Kavas a Kubilay Eralp Dinçer

Jiný název této techniky je vepsané ebru. Jedná se o jednu z nejsložitějších technik, protože vyžaduje mnoho času a trpělivosti. A samozřejmě také vysokou úroveň dovednosti. Zpočátku se tvoří samotný obrázek (jako pozadí) technikou ebru, poté se pomocí šablony nanáší nápis. Auto této metody není nikdo jiný než nám známý umělec Necmeddin Okyay.

OSVÍCENÉ EBRU (HAFİF EBRU)

Umělec: Fatih Yesil

Slovo hafif znamená „lehký“. Obrázek, vytvořený touto technikou, vypadá tak, jakoby jej nanášeli lehounkými tenkými linkami. Tento vzhled ebru ještě nazývají osvíceným, protože barvy na obrázku jsou velice světlé. Tohoto efektu lze dosáhnout díky tomu, že se barva naředí velkým množstvím vody a přidá se více žluči. Většinou se osvícené ebru používá v kaligrafii jako pozadí.

MRAMOROVÉ EBRU (SOMAKİ EBRU)

Jak již vyplývá z názvu, pomocí této techniky vznikají struktury podobné mramoru (somaki je druh mramoru s velkým množstvím žilek). Obrázek se vytváří stejně, jako technikou battal ebru, pouze štětec se ždímá silněji, aby se barva rozptýlila v mělčích kapkách. Díky tomu tak na povrchu vznikají žilky

EBRU S ORNAMENTEM V PODOBĚ PŘÍLIVU A ODLIVU (GEL-GIT EBRU)

Umělci: Mukadder Kavas  a Kubilay Eralp Dinçer

Vyčleňme si samostatný druh ebru, kdy se papír přemisťuje po celé nádobce zprava doleva a paralelně shora dolů. Vytvářející se linie přílivu ebru při kolmo tazích nám umožnují zmírnit efekt mramorování. Existuje mnoho variant nanášení a zobrazení mramorování s ornamenty v podobě přílivu a odlivu.

MRAMOROVÁNÍ POMOCÍ VLN (WAVY EBRU)

Dnes jsou díky plovoucí technice mramorování možné jakékoliv druhy ebru. Na okraj papíru se umístí lodička, a papír se začíná přemisťovat dopředu a zpět tak, že vzniká vlna z jedné strany, a tento pohyb po papíru pokračuje a zároveň se pomalu kolébá papírem, aby vznikl dojem vlny. Nemůžeme si vybírat, bude-li toto ebru ponořené nebo plovoucí, názvy jsou dány v latině.

Zdroj: Informace byly připraveny podle materiálů z veřejných zdrojů

Barvy na Ebru

Na Ebru se po staletí používaly přírodní barvy, které se získávají z barevných kamenů a země, obsahující oxidy kovů nebo organické pigmenty, které jsou nerozpustné ve vodě.

Olejové a vodové barvy se v tradičním Ebru nepoužívají, protože takové barvy se rozpouštějí ve vodě a papír je odpuzuje. To znamená, že barvy se nesmí rozpouštět ve vodě, a rovněž nesmí obsahovat oleje.

V první etapě přípravy barvy je nezbytné rozdrtit pigment na prášek pomocí speciálního kamene na mramorové desce. Kámen pro přípravu barev se nazývá desteseng, což se překládá jako kámen do ruky. Kámen na přípravu barev a mramorová deska musejí mít stejnou tvrdost. Třením kamene o mramorovou desku můžete způsobit korozi mramoru, a mramorový prach se tak stává součástí barvy.

Při procesu drcení pigmentu na prášek se musí přidávat voda, aby bylo dosaženo konzistence ve formě pasty nebo krému. Procedura trvá přibližně 2-4 hodiny, v závislosti na vlastnostech materiálu, s nímž se pracuje. Pochopit, kolik činí dob drcení materiálu, lze až s nabývajícími zkušenostmi. Zda je barva hotová k použití či nikoliv, může mistr zjistit až při prvním použití.

Druhou etapou je smíchávání barev s vodou a žlučí, přičemž tento proces pro Ebru velmi důležitý. Rozdrcený pigment se smíchává s vodou a žlučí, potom se barva musí louhovat jeden až dva měsíce, přičemž se barva musí pravidelně míchat a protřepávat, obměňovat žluč a voda. Pokud se barva špatně vylouhuje, znamená to, že nebude držet na papíře a bude bledá, a rovněž mohou při používání barvy vzniknout jiné problematické okamžiky.

Úprava papíru a látky kamencovým roztokem se používá v současné době pro lepší přijetí a absorpci barev, ale v tradičním Ebru se kamenec nepoužíval. Takže jestliže chcete napodobovat starobylé tradice, musíte dodržovat přípravu barev podle všech kánonů minulých století, což vyžaduje mnoho trpělivosti a úsilí.

Dnes si můžete opatřit jak pigment v prášku a polohotové barvy, které jsou již vylouhované a obsahují určené množství vody a žluči, tak i hotové barvy určené k přímému použití.

Hotové barvy mají syté výrazné barevné pigmenty, které se hodí jak pro konkrétní formy, tak i na pozadí. Je to taková asijská hra GO s hotovými barvami, jejichž výsledek je někdy trošku nepředvídatelný, co se týče odhalení skutečného odstínu barev, ale mnohým se líbí právě tyto barvy, a tak pokud máte chuť tvořit, tak tvořte hned a nevynakládejte žádné úsilí na přípravu. Barva je jednoduchá k použití, obrázek se přenese na papír, textil, keramiku a dřevo bez dodatečné úpravy materiálů.

Polohotové profesionální barvy se zdají zpočátku o trošku dražší, ale když vezmeme v úvahu, že je ředíme, je v konečném výsledku používání těchto barev levnější variantou.

Profesionální barvy jsou mnohem jemnější a snáze se s nimi pracuje a lépe se rozvinou.

Barvy na Ebru jsou velmi tekuté, co se týče jejich konzistence, tedy se jedná v podstatě o barevnou vodu. K výrobě barev Ebru se používají následující nerozpustné pigmenty:


Žlutý: siřičitá sloučenina přírodního arsenu.

Tmavě modrý: láhaurská modř, která se získává z kořene rostlin. Recept na jeho přípravu byl vytvořen v pákistánském městě Láhaur

Zelený: spojení tmavě modrého a žlutého. Pokud je tam mnoho arsenu, vznikne barva blíže k pistáciové, ale pokud je tam více modři, vznikne spíše smaragdová barva.

Tmavě modrý: zvláštní druh přírodní modři.

Černý: saze z kamen, ručně sebrané. Od pradávna se saze používají k přípravě inkoustu. Je to nejsložitější barva na přípravu. Velmi špatně absorbuje vodu ze sazí, které neustále stoupají na vodní hladinu. Proto je nutné ji dlouho míchat, aby se tomuto procesu napomohlo. Do roztoku se přidává borové jehličí.

Bílý: olovnatý karbonát (olověná běloba) v přírodní podobě.

Červený: oxid železnatý z listů červeného zelí nebo ze země s vysokým obsahem železa.

Ebru pomůcky - Štětce

Štětec plní základní úlohu, a tou je nasávat co nejvíce barvy a lehce ji přenést v podobě titěrných kapiček.

Štětce se vyrábějí z koňských žíní nebo kančích štětinek a vysušené větvičky růže (stonku).

Koňská žíně je pevná a rovná, takže můžete rozstříkat barvy v libovolném směru.

Štětinové štětce se vyrábějí z přírodního materiálu z kančích štětin. Tyto štětce se vyznačují vynikající pevností, pružností a elasticitou, jeho štětinky mají roztřepený koneček, díky tomu se štětec také vyznačuje dobrou savostí a schopností nanášet barvu v rovnoměrných vrstvách.Štětce z kančích štětin jsou stejně kvalitní jako ty z koňské žíně.

Štětce z přírodních materiálů jsou dobré v tom, že se na ně nedostávají bakterie a plíseň.

Stonky růže jsou pružné a pevné. Díky pružnosti se barva dobře rozstříkává a zanechává na povrchu rovnoměrnou vrstvu.

Jedna legenda však vypráví, že se široké stonky z růže začaly používat proto, že jeden z mistrů Ebru Necmeddin Okyay byl zahradníkem v růžovém sadu.

Štětce jsou svázané vlascem bez použití jakéhokoliv lepidla nebo lepicí pásky. Časem se štětinky štětce, které se dotýkají vody, ohýbají, a tudíž se mnohem snáze kontroluje směr rozstříkávání barvy.

Také se na Ebru velmi často používají vějířové štětce.

Nádoba pro lázeň k malbě

Nádoba pro lázeň k malbě na vodní hladině pro Ebru vypadá jako vanička pro roztok s vysokými okraji, aby se voda nevylila.
Nádoby mají různou velikost: A4, 25x35, 35x50, 50x70, 100x100, 250x170 a td

Ebru drátky

K namalování obrázku se používá drátek (jehla). Pomocí drátků umělec opatrně směřuje barvy po povrchu zahuštěné vody (kitre) tak, aby vznikaly potřebné formy. Tímto způsobem lze dokonce malovat portréty. Někteří malíři používají namísto drátků jehlice, jehličky, bambusové mečíky apod.

Drátky jsou vyrobené z nerezavějících hřebíků a jehliček a mají různou velikost (tloušťku).

Hřeben (tarak)

K získání šupinatého vzoru se používá hřeben, jehož délka obvykle odpovídá délce nebo šířce podložky.

Zuby hřebenů jsou vyrobeny z nerezavějícího kovu a mají mezi sebou různou vzdálenost a také délka zubu se může lišit.

Dále se používají malinké hřebínky od 5 cm na šířku.

Hřebeny se výborně hodí k rovnoměrnému zaplnění prostoru obrázku a k vytváření pozadí.

 

Kromě základních doplňků a nástrojů, jako jsou štětce, hřebeny, jehly a podložky, se Vám mohou hodit ještě:

 

Skleničky

Skleničky na uchovávání a míchání barev a používání menšího množství hotových barev

 

Kapátko

Kapátko pro přidávání žluči do barvy.

 

Býčí žluč nebo extender

Při přidání žluči a extenderu se barvy neztrácejí při svém rozvinutí na vodní hladině a nesmíchávají se mezi sebou.

Na Ebru se používá býčí, ovčí žluč nebo žluč z platýsa (mořská ryby z čeledi platýsovití). Žluč platýsa napomáhá k dobrým výsledkům na písečné Ebru (Kumlu).

Umělec Şebek Efendi v knize o Ebru Tertib-i Risale-i Ebri (1608) psal o tom, že ve starověku se namísto žluči používaly výtažky z tabáku.

Vyvážení množství žluči je nejdůležitější a nejsložitější částí vytváření Ebru. Nevyvážené barvy se mohou ztrácet, oddělit nebo rozmazávat při přenesení na papír.

Přírodní býčí žluč má svůj specifický zápach.

Přírodní terpentýnový olej (terpentýn)

Na Ebru se používá pouze přírodní terpentýn, který nesmí obsahovat žádné chemické látky, ani ropné produkty.

Přírodní terpentýnový olej (skipidar) je tekutá směs terpenů a terpenoidů, získávaných z pryskyřice jehličnatých stromů. Ve své podstatě se jedná o různé éterické oleje, získávané metodami louhování nebo destilace z různých částí jehličnanů rodu borovicových.

Terpentýnový olej dává barvám trojrozměrný (3D) sférický efekt. Terpentýn se používá na Ebru s efektem ropné skvrnky.

Terpentýn se přidává do hotové barvy po kapkách (přičemž se barva stává světlejší) a potom se rozstřikují pomocí štětců stejně jako při malování obrázku technikou battal-ebru. Na papíře tyto kapky budou vypadat tak, jakoby se v nich vyskytovaly malilinkaté vzduchové bublinky. Tento způsob pomáhá zaplňovat místa, kam se nedostane barva, a rovněž lze udělat neviditelné stopy od vyskytujících se vzdušných bublinek, které se mohou dostat na podložku s vodou. Přidávejte terpentýn s velkou opatrností po kapkách a sledujte, jak se při tom mění barevný odstín.

Terpentýn se také používá na vytváření odlišných odstínů na pozadí obrázků se znázorněním barev. Do skleničky s barvou se přidá terpentýn, ponoří se do ní štětec (s nímž se nanáší barva) a potom se důkladně vymačká. Barva se nanáší po troškách. Pokud není štětec vymačkaný, přebytek barvy bude na vodě vytvářet velké šmouhy, což může narušit povrch obrázku.

Při přidávání terpentýnu používejte speciální dlouhé kapátko.

Arteterapie

Duše nemůže přemýšlet, když nemaluje

Aristoteles

  

Umění ebru, to je ve své podstatě meditace, tvorba a krása. Vytváření vzorů na vodě zbavuje stresu a probouzí v každém z nás skrytého umělce. Všechny používané materiály jsou přírodního původu a rovněž jsou organické: voda, barviva, růžové větvičky, zahušťovadlo, býčí žluč a koňská žíně.

Zvláště díky blízkému sepjetí s přírodou se práce s ebru změní v uklidňující a uvolňující činnost.

Malířství na vodě Vám pomůže prožít příjemné chvilky, dopřát si duševní klid a přestat myslet na monotónní a nudné rutiny každodenního života. Plně se ponoříte pod vodní hladinu a barvy, a získáváte tak možnost úplného sebevyjádření a sebeprezentace. Z vodní hladiny, pokryté barvami, se vaše pocity a emoce přelijí na papír, což je meditace a odpoutání se od každodenních starostí. Je to prostě osobitá a tvůrčí jóga. To jsou minuty, které patří pouze Vám.

Voda se v umění ebru neustále mění a pohybuje se, což napomáhá neustálým a komplikovaným barevným proměnám a přechodům, odstínům a vzorům. Pozorování a přímá účast v této činnosti zklidní lidskou mysl, tělo i pocity, napomáhá odvést pozornost od starostí běžného života.

To je tradiční turecké umění, to je tajuplný a neopakovatelný svět, vytvořený barvami tančícími po vodní hladině, každý z obrazů je jedinečný jako otisky prstů. Umění ebru Vás naučí velké trpělisvosti, klidu a harmonii.

Stručný návod pro uměleckého terapeuta pomocí jednoduchých příkazů.

 

Co mám dělat, když …?

1. Jsem unavený – maluj květy.

2. Jsem naštvaný – maluj čáry a linie.

3. Mám bolesti – lep.

4. Se nudím – vybarvi celý papír různými barvami.

5. Je mi smutno – namaluj duhu.

6. Se cítím pod psa – drhej nebo tvoř vzory z látky.

7. Pociťuji úzkost – vytvoř hadrovou panenku.

8. Jsem rozčilený – trhej papír na malé kousky.

9. Jsem neklidný – skládej papírová zvířátka nebo předměty.

10. Se chceš uvolnit – maluj vzory.

11. Si chceš připomenout něco důležitého – maluj labyrinty.

12. Se cítíš nespokojený – udělej kopii obrazu.

13. Pociťuješ zoufalství – maluj cesty, po nichž půjdeš.

14. Musíš něco pochopit – namaluj mandaly.

15. Potřebuješ rychle nabrat síly – namaluj krajinu.

16. Chceš pochopit své vlastní pocity – namaluj svůj autoportrét.

17. Si chceš zapamatovat důležitou událost – maluj barevné skvrny.

18. Si potřebuješ utřídit své myšlenky – maluj plástve nebo čtverečky.

19. Chceš pochopit sám sebe a svá přání – vytvoř koláž.

20. Se nutně potřebuješ soustředit – maluj kolečka.

21. Hledáš optimální východisko ze situace – maluj vlny a kruhy.

22. Cítíš, že stojíš na jednom místě a potřebuješ se posunout dále – maluj spirály.

23. Se chceš zaměřit na určité cíle – maluj síťky a pavučinky

Další inspirace

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.


Komentáře


Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit.

Copyright © 2007-2024 Šárka JiřičnáNastavení soukromí