Pokračování Mozaiky Záhřeb z letního čísla 3/2010

ateliér 1

Když jsme se kvůli práci mého muže přestěhovali s tříletými dvojčaty do Záhřebu, trvalo mi několik měsíců, než jsem si našla kamarádky. Vlastně až když tady začaly holčičky chodit do školky. Slovo dalo slovo – a už jsem se měla s kým domluvit na kafi s korálky (nebo na korálcích s kávou?) Každá jsme měly vlastní věci a dělaly si svoje, ale radily jsme si navzájem a spolu hledaly nejhezčí barevné kombinace. Bylo z čeho vybírat – já měla české skleněné a zkoušela legrácky z drátu, Norka pravě přijela z Afriky – vybalila z krabic tamzemskou nádheru a pohádkové lampovky, Guatemalka ze Švýcarska zase odvážně kombinovala svoje poklady do velmi elegantních výrobků.

ateliér 2

Shodou okolností byla právě v té době v Záhřebu založena mezinárodní organizace Zagreb Accueil (v Praze je Prague Accueil :-) Každý, kdo se do její činnosti zapojí, to dělá dobrovolně a bez finanční odměny, nabízí know-how v oblasti, ve které se vyzná. A říkáme tomu po francouzsku ateliéry – malby na porcelán, akvarelu a pastelu, keramiky, angličtiny, chorvatštiny, šití, literární, kuchyně různých zemí, čtení s dětmi v knihovně... Snad jen úterní procházky a návštěvy muzeí nejsou ateliéry. Já nabízím dvakrát měsíčně Atelier Perles neboli korálkářskou dílnu.

ateliér 3

My, co se v ní scházíme, máme s korálky velmi odlišné zkušenosti. Jsou mezi námi naprosté začátečnice, se kterými někdy zajdu do obchodu, abych poradila s volbou komponentů a návlekového materiálu. Zkušenější chodí proto, že si jinak čas na takové kouzlení nevyšetří a taky proto, že je to i příležitost ‚družiti se‘ (chorvatsky ‚bavit se spolu‘) Někdo navléká pravidelně, někdo chce jen opravit oblíbený nebo předělat omrzelý náhrdelník. Vyrábíme pro sebe, pro dcery, na dárky. Ke všednímu nošení, na slavnostní příležitosti, ke karnevalovým kostýmům, korálkové dekorace a domovní doplňky. Všechny nás to inspiruje. Většinou rozdávám rady já, takové ty technické, a tipy, co by se tak dalo z čeho vymyslet a jak co využít na různé způsoby. Je to ale společné tvoření jakékoliv bižuterie, která se nám dobře povede, v kamarádském prostředí, bez jakékoliv povinnosti a proto možná i inspirativnější. Na malém stolku stranou vždy leží nějaké knížky, návody a všechny moje Korálki...

ateliér 4

Domluvila jsem se i se školou svých dětí – se školkou děláme na jaře korálkové dárečky ke Dni matek (náramek na paměťovém drátu, krabičku zdobenou korálky), se školou se nám v prosinci povedly hezké hvězdičky, srdíčka a vánoční svícínky na čajové svíčky. Velmi mě potěšil úspěch našich výrobků na dobročinném školním bazaru před Vánoci. Byla to radost na všechny strany: děti dělání a prodávání bavilo, jejich rodiny mají doma další osobité vánoční dekorace a v dětském domově o pár kilometrů dál byla za naši tržbu bohatší nadílka.

ateliér 5

A to všechno proto, že tu jedna Češka má více času na své záliby než doma v Praze :-) Jednoduché, co? Jo, a abyste si nemysleli, že to jen já – v České besedě Záhřeb se poprvé na korálky daly i dámy v nejlepších letech a jak jim to šlo! Krev se zřejmě nezapře ani po několika generacích.

ateliér 6

text a foto: Margarita Štěpánková