Vyrobte si jednoduché náramky, které jsou skvělé na léto a také vhodné jako dárek díky posuvnému zapínání, které si každý utáhne podle velikosti své ruky.
Lapače snů jsou velmi oblíbeným motivem v různých uměleckých směrech - interierový design, tetování, kresba i tvoření s dětmi. Pojďte si vyrobit ten svůj lapač snů. Využít můžete nejen uvedený materiál, ale třeba i přírodniny, které najdete.
Autorka: Dominika Rooya Helusová
Obtížnost: 1 (pro začátečníky), vhodné pro děti od 5 let
Pusťte se do drhání nebo-li macramé a naučte se uplést shamballa náramek, kde jsou navlečené české mačkané korálky ze strendu Rutkovsky.
K náramku vyrobte ketlované náušnice z korálků, aby vám perfektně ladily k náramku.
Alexandra Lysenko pokračuje v základech techniky, která se v tvořivém světě znovu vrací do módy - drhání neboli macramé. Tento článek ukazuje způsob vázání plochého uzlu.
Předchozí článek o navazování nití najdete zde. Článek o žebrovém uzlu zde.
Na hlavní fotce vidíte náramek z nylonových šňůrek a 3cut Matubo korálků. Návod na něj jsme zveřejnili v časopise Korálki 5/2018.
"Makramé" je slovo arabského původu a označuje třepení, třáseň nebo obrubu. Svůj původ má ve vázání třásní k okrajům tradičních koberců, k němuž se později přidalo i vytváření samostatných uzlových vzorů. Nakonec vznikaly celé drhané textilie, které sloužily pro okrasu ubrusů, oltářních rouch a církevních ornátů.
Existují důkazy, že už od 15. století bylo drhání rozšířeno ve Francii a Itálii. Postupně se dostávalo do celého světa. V 19. století bylo velice populární mezi námořníky, kteří touto technikou vytvářeli nejen dekorativní ale i funkční variace uzlů. S pronikáním techniky do námořní dopravy začal ústup makramé i z této oblasti, ale objevuje se jako umělecké řemeslo. V počátcích minulého století se začaly objevovat různé užitkové předměty, jako opasky, kabely, vodítka, stahovadla, či stínítka, drhané v tradičním provedení a stylu. Vázání uzlů přichází vždy čas od času do módy, protože to není technika zvlášť složitá, ale efektní a vděčná.
text, foto a schémata: Barbora Chovancová
Z archivu časopisu Korálki 4/2012